Crack: Krátká historie
Ačkoli má užívání listů koky jako opojného prostředku třítisíciletou historii, crack, krystalická forma kokainu, byl vyvinut během kokainového boomu v sedmdesátých letech a jeho užívání se rozšířilo v letech osmdesátých.
Podle údajů Americké protidrogové agentury (DEA) bylo koncem sedmdesátých let do USA dovážen nadbytek práškového kokainu. Následkem toho cena drogy klesla až o 80 %. Drogoví dealeři, tváří v tvář klesajícím cenám svého ilegálního zboží, začali kokain upravovat na variantu crack, která se dala kouřit.
Tato forma kokainu, rozbitá na malé kousky, se dala prodávat po menších množstvích více lidem, což zvyšovalo zisky. Crack byl laciný, snadno se vyráběl a užíval a pro dealery byl také zdrojem velkých výdělků. Již kolem roku 1980 byl crack zaznamenán v Los Angeles, San Diegu, Houstonu a v oblasti Karibského moře.
Crack byl snem dealerů: Navozoval okamžitý rauš
a ve velmi krátké době závislost.
Největší vlna užívání této drogy přišla během takzvané „crackové epidemie“ mezi roky 1984 a 1990, kdy se droga rozšířila po amerických městech. Cracková epidemie dramaticky zvýšila počet Američanů závislých na crack. V roce 1985 se počet lidí, kteří přiznali, že crack běžně užívají, zvýšil z 4,2 na 5,8 milionu.
Koncem roku 1986 byl crack k dostání v 28 státech a Washingtonu, DC.
V roce 1987 byl již k dostání ve všech státech USA kromě čtyř. Od té doby se droga stále šířila Severní i Jižní Amerikou, do Evropy i zbytku světa.
V roce 2002 zažila Velká Británie svou vlastní „crackovou epidemii“, když se toho roku počet závislých na cracku, kteří vyhledali lékařskou pomoc, zvýšil téměř o 50 %. Velká Británie uvedla 74 % nárůst množství zabaveného cracku v drogových raziích mezi lety 2000 a 2006.
Většina evropských závislých na cracku se nachází ve třech městech – Hamburku, Londýně a Paříži. Crack je ale závažným problémem ve třech francouzských zámořských územích – Guadelupe, Francouzské Guayaně a Martiniku – a v některých komunitách v Nizozemsku.
