Těkavé látky: Krátká historie
Vdechování výparů chemikálií, jako jsou například kadidlo, vonné oleje, pryskyřice, koření či parfémy, za účelem navození pozměněných stavů vědomí, bylo již odedávna součástí náboženských rituálů ve starém Egyptě, Babylónii (na území dnešního Iráku), Indii a Číně.
Někteří badatelé zastávají názor, že vdechování výparů jako prostředek k navození změněných stavů vědomí bylo praktikováno i kněžkami ve věštírně v Delfách* ve Starém Řecku.
Na počátku 19. století byla tehdejší anestetika (oxid dusný, éter a chloroform) běžně užívána jako drogy.
Oxid dusný byl považován za lacinou náhražku alkoholu. K jeho popularitě přispěl i britský vědec sir Humphry Davy. Pořádal večírky, na nichž byl hromadně užíván, a jako první mu v roce 1799 dal jméno „rajský plyn“. Povšiml si také jeho anestetických účinků a poukázal na to, že by tento plyn mohl být využíván i při chirurgických zákrocích. Trvalo však dalšího půl století, než byla tato myšlenka vyzkoušena v praxi.
Rekreační užívání anestetik pokračovalo během celého 19. století jak v Evropě, tak i ve Spojených státech.
Během tzv. prohibice (zákaz prodeje alkoholu) ve dvacátých letech byl éter používán jako rekreační droga, když byl v USA alkohol zákonem zakázán.
Ve čtyřicátých letech se stalo populární rekreační užití rozpouštědel, hlavně benzínu.
Zneužití těkavých látek narostlo v USA v padesátých letech. Nyní je jejich čichání rozšířeno mezi nezletilými.
V 60. letech již byla k čichání zneužívána celá řada komerčních produktů od ředidel na barvy a laky, přes odlakovače na nehty, leštidla na boty, kapalinu do zapalovačů až po barvy ve spreji a další.
V posledních letech se čichání lepidel a benzínu stalo široce rozšířeným problémem mezi dětmi žijícími na ulici v jižní Asii, Mexiku, východní Evropě, Keni a v dalších místech ve světě. Tyto děti bez domova užívají inhalanty, aby utlumily bolest z hladu, zimy a zoufalství.
Čichání benzínu a barev ve spreji je také rozšířené v odlehlých oblastech Kanady, Ameriky, Austrálie, Nového Zélandu a na některých tichomořských ostrovech.
* Staří Řekové věřili, že Bůh Apollón promlouvá ke kněžkám ve věštírně v Delfách.
