Proč jsou léky proti bolesti tak návykové
Léky proti bolesti na bázi opioidů produkují krátkodobou euforii, jsou však návykové.
„Jsem závislý na lécích na lékařský předpis.
Léky proti bolesti na lékařský předpis jsem začal brát před několika lety, když mi
je doktor předepsal na úlevu od bolestí, které následovaly po mé operaci páteře.
V průběhu několika minulých let jsem se pokusil prolomit svou závislost
na analgetikách (prášcích proti bolesti) a ve snaze toho dosáhnout, jsem
se dvakrát přihlásil do odvykacího programu na klinice. Na dalších svých krocích
jsem se nedávno dohodl se svým lékařem.“
– Úryvek z živého projevu rozhlasového komentátora Rushe Limbaugha,
pátek, 10. října 2003. Zdroj: rozhlasová stanice Premiere Radio, v níž Limbaugh působí
Dlouhodobé užívání utišujících léků může vést k fyzické závislosti. Tělo se přizpůsobí přítomnosti drog, a kdyby si člověk náhle pokusil drogu vysadit, dostaví se abstinenční příznaky. Nebo si tělo vytvoří vůči droze odolnost, což znamená, že pro dosažení stejného účinku je třeba užít větší množství.
Podobně jako všechny ostatní drogy, i léky proti bolesti jednoduše „maskují“ bolest, kvůli které jsou užívány. Nic doopravdy neléčí. Člověk, který si neustále snaží ztlumit svou bolest, může po čase zjistit, že užívá stále vyšší dávky, až nakonec dojde k závěru, že bez drogy nevydrží ani den.
Příznaky abstinence mohou zahrnovat neklid, bolest svalů a kostí, nespavost, průjem, zvracení, zimnici provázenou husí kůží a nekontrolovatelné pohyby končetin. Jedním z vážných rizik spojených s opioidy je respirační deprese (útlum dechu).
Vysoké dávky mohou zpomalit dýchání až k jeho úplnému zastavení, následkem je smrt.
