Alkohol je droga.

Je řazen mezi drogy, které tlumí. Tedy drogy, které zpomalují životní funkce – následkem je nezřetelná řeč, nejisté pohyby, narušené vnímání a neschopnost rychle reagovat.

Co se týče účinku alkoholu na lidskou mysl, nejlépe jej lze popsat tak, že snižuje schopnost racionálně myslet a pokřivuje úsudek.

Ačkoli je alkohol řazen mezi drogy, které tlumí, jeho účinek závisí na zkonzumovaném množství. Většina lidí pije proto, aby dosáhla stimulujícího účinku, například sklenicí piva či vína, která člověku pomůže se „uvolnit“. Pokud však člověk zkonzumuje více, než je jeho tělo schopné zpracovat, nastupují naopak potlačující účinky. Člověk „zhloupne“ a ztrácí schopnost koordinace a sebeovládání.

Předávkování alkoholem tyto účinky ještě prohlubuje (necitlivost vůči bolesti, otrava, jejíž následkem je snaha těla zbavit se jedu zvracením, a nakonec bezvědomí, v horších případech kóma či smrt následkem vážného předávkování). Tyto reakce závisí na tom, jak velké množství alkoholu člověk požil a jak rychle.

Existuje několik různých druhů alkoholu. Etylalkohol (etanol), který je obsažen v alkoholických nápojích, se vyrábí kvašením obilí nebo ovoce. Kvašení je chemický proces, při němž kvasinky zpracují některé složky potravy na alkohol.

Kvašené nápoje, jako například pivo či víno, obsahují od 2 % do 20 % alkoholu. Destilované nápoje, neboli likéry, obsahují od 40 % do 50 % a více alkoholu. Následuje krátký přehled obsahu alkoholu v různých druzích nápojů:

Dle průzkumu Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách 2007, mělo v důsledku užívání alkoholu nehodu nebo zranění 16,8 % českých náctiletých studentů.

Ve Spojených státech jsou prvotní příčinou smrti mezi mladistvými nehody motorových vozidel. Jedná se o více než jednoho ze tří mladistvých Američanů. Podle National Highway Traffic Safety Administration bylo 31 % mladistvých řidičů, kteří zemřeli při řízení v roce 2006, opilých.

Riziko úmrtí za volantem je pro řidiče s alkoholem v krvi minimálně jedenáctkrát vyšší, než pro řidiče, který alkohol nepožil.

Pro většinu lidí jsou tato čísla jen statistikami – možná šokujícími, ale stále jen statistikami. Ale pro rodiny a přátele těch, kdo zemřeli následkem požití alkoholu před jízdou, představuje každé z těchto čísel tragickou ztrátu.

Alkohol pokřivuje člověku schopnost vnímání a uvažování. Lidé pod vlivem alkoholu otevřeně přiznávají, že jejich reakční doba je delší, než když nepili, a podstupují větší rizika, než by byli ochotni podstoupit za střízlivého stavu. Tato rizika jsou velmi často smrtelná.

Alkohol se do krve vstřebává tenkými cévami ve stěnách žaludku a tenkého střeva. Ze žaludku do mozku se dostane během několika minut od požití a rychle se začne projevovat snižováním činnosti nervových buněk.

Zhruba 20 % alkoholu je vstřebáno již v žaludku. Většinu ze zbývajících 80 % člověk vstřebá stěnami tenkého střeva.

Krevní řečiště alkohol zanese také do jater, kde je z krve odstraněn během procesu zvaného „metabolizace“ a přeměněn na netoxické látky. Játra ale dokáží takto odbourat jen omezené množství, takže zbytek dále cirkuluje po těle. Intenzita účinku alkoholu na tělo je tak přímo úměrná zkonzumovanému množství.

Pokud hladina alkoholu v krvi překročí určitou hranici, výrazně zpomalí dýchání, což může mít za následek kóma či smrt, protože mozek již není zásoben dostatkem kyslíku.

Mladé tělo si s alkoholem nedokáže poradit stejným způsobem jako tělo dospělého.

Pití více ohrožuje náctileté než dospělé, protože jejich mozky se v průběhu adolescence a rané dospělosti stále vyvíjejí. Konzumace alkoholu v tomto kritickém období může mít za následek celoživotní narušení funkce mozku, zejména v oblastech paměti, motorických dovedností (schopnosti pohybu) a koordinace.

Výzkum ukázal, že u mladistvých, kteří začnou pít před dosažením 15 let, je čtyřikrát vyšší riziko alkoholismu než u těch, kteří začali pít až po dosažení věku 21 let.

Pro některé náctileté, jako je například Samanthu, představuje pití řešení problémů, kterým se nechtějí postavit tváří v tvář.

„Když mi bylo 13, kamarádi si ze mě dělali legraci, když jsem nechtěla pít. Nakonec jsem se poddala, protože jít s davem bylo prostě jednodušší. Byla jsem vážně nešťastná a pila jsem, abych unikla z vlastního života. Přestávala jsem chodit ven a ztrácela kamarády, a čím osamělejší jsem se cítila, tím víc jsem pila. Byla jsem agresivní a nezvladatelná. Nikdy jsem si pořádně neuvědomovala, co vlastně dělám. Rozvracela jsem si vlastní rodinu. Z domova mě vyhodili v 16 letech. Byla jsem na ulici a začala žebrat, abych si mohla koupit pití. Po letech takového života mně lékaři sdělili, že jsem si nevratně zničila zdraví... ...bylo mi jen 16, ale měla jsem vážně poškozená játra a málem jsem se svým pitím zabila.“
Samantha

Flámování označuje pití velkého množství alkoholu během jediného večera, zpravidla pět a více piv v případě mužů či čtyři a více piv v případě žen. V ČR v roce 2007 potvrdilo sníženou výkonnost ve škole v důsledku užívání alkoholu 18,3% studentů, problémy ve vztazích s rodiči uvedlo 23,5 %.

„Piju při každé příležitosti, a abych se přiznal, je mi z toho samotnému nanic, ale nedokážu ovládnout svoji touhu po alkoholu… Když to přeženu s určitými drinky, začne se mi těžko dýchat a po těle se mi objeví skvrny, ale piju dál až jsem tak vyčerpaný, že usnu… Nejsem si jistý, jestli jsem dost silný, abych s tou hloupostí přestal.“
Allen

„Než mi bylo 25, bylo mé pouto k alkoholu již silné. Většinou bylo pro mě nejdůležitější pití, všechno ostatní bylo druhořadé. Začal jsem si uvědomovat, že když nemám při ruce skleničku, začínám panikařit a třást se. Když jsem se nemohl napít, začal jsem se třást. Bez pití jsem nevydržel déle než pár hodin.“
Paul

„Minulý rok jsem chodila do práce opilá, chodila do barů a klubů, zpíjela se do němoty a často si ani nepamatovala, jak jsem se vlastně dostala domů. Stydím se i za to, že jsem se s někým vyspala, ale vůbec jsem si nepamatovala, že se mnou ten dotyčný přišel domů, dokud jsme se další den ráno nepotkali. Zničila jsem si dva vztahy, protože jim moje pití ubližovalo, ale pro mě bylo důležitější. Moje rodina je tak zničená, že jsem se chtěla zabít bez zjevného důvodu.“
Jamie

Závislost na alkoholu (alkoholismus) se projevuje čtyřmi příznaky:

Nutkavá touha:

Silná potřeba či nutkání pít.

Ztráta sebeovládání:

Člověk ztrácí míru, není schopen s pitím přestat.

Tělesná závislost:

Pokud člověk s pitím přestane po dlouhém období nadměrné konzumace, objeví se abstinenční příznaky v podobě nevolnosti, nadměrného pocení, třesu a úzkosti.

Vážná závislost může mít za následek životu nebezpečné abstinenční příznaky, například křeče, které se objeví 8 až 12 hodin po vypití posledního alkoholu. Delirium tremens nastupuje po 3 až 4 dnech, dotyčný je mimořádně rozrušený, nekontrolovatelně se třese, trpí halucinacemi a ztrácí kontakt s realitou.

Tolerance:

K dosažení uspokojení je třeba konzumovat stále větší množství alkoholu.

Takový těžký pijan pak často tvrdí, že může přestat, kdykoli se mu zachce – jenže se mu samozřejmě nikdy „nechce“. Alkoholismus není konečný stav, je to proces, dlouhá cesta z kopce, během níž se život stává čím dál horším.

„Když jsem chtěl přestat pít, uvědomil jsem si, že alkohol už má mé tělo v moci do té míry, že nedokážu přestat. Třásl jsem se, div že jsem se nerozsypal, potil jsem se, nedokázal jsem ani jasně myslet, dokud jsem si nedal dalšího panáka. Nedokázal jsem bez toho fungovat.
Příštích 8 let jsem strávil po léčebnách a nemocnicích, snažil jsem se zjistit, co se to se mnou stalo, jak je možné, že nedokážu přestat. Byla to ta nejhorší a nejdelší noční můra.“
Jan

Alkohol zabíjí více mladistvých, než všechny ostatní drogy dohromady. Je to jedna ze tří hlavních příčin smrti u 15-24letých: jde o nehody, vraždy a sebevraždy.

U mladých lidí, kteří pijí alkohol, je 7,5krát vyšší riziko zneužívání jiných ilegálních drog a 50krát vyšší riziko zneužívání kokainu než u těch, kteří alkohol vůbec nepijí. Jedna studie zjistila, že 32 % těžkých pijanů starších 12 let užívá ilegální drogy.

Projekt Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách (2015) uvádí o ČR, že 95,8 % studentů ochutnalo v životě alkohol. V posledních dnech pilo alkohol 68,5 % mladistvých. V posledních 30 dnech vypilo 5 a více sklenic alkoholu 41,9 % mladistvých. Pití nadměrných dávek alkoholu 3krát a více v posledních 30 dnech uvedlo 12,1 % studentů.

Rizikovým nebo škodlivým způsobem pije alkohol téměř pětina dospělých, tj. více než 1,4 milionu obyvatel z ekonomicky aktivní populace ČR. Se závislostí na alkoholu se ale léčí jen zlomek těch, kteří své pití nezvládají. Ročně jich je řádově pětadvacet tisíc.

Odhaduje se, že číslo 88 000 je počet úmrtí spojených s alkoholem jen v USA. Uvádí to Národní průzkum o zdraví a užívání drog ve Spojených státech (NSDUH 2015).

V Česku se průměrně vypije 11,7 litru čistého alkoholu na osobu a rok.

Studie Ministerstva spravedlnosti Spojených států zjistila, že až 40 % násilných trestných činů je pácháno pod vlivem alkoholu.

V letech 2005–2006 bylo dle statistik britského Národního zdravotnického systému v souvislosti s alkoholem ošetřeno 187 640 případů.

V roce 2005 bylo v Anglii zaznamenáno 6 570 úmrtí v přímé spojitosti s konzumací alkoholu. V roce 2006 vzrostl v Anglii počet úmrtí v souvislosti s alkoholem na 8 758. Vůči předchozímu roku se tak jedná o meziroční nárůst ve výši 7 %.

Dle jiné studie je ze 490 milionů lidí v Evropské unii více než 23 milionů závislých na alkoholu.

V Evropě má alkohol každý rok podíl na téměř každém desátém případu onemocnění či předčasného úmrtí.

40% násilných zločinů se odehraje pod vlivem alkoholu.

Alkohol hrál v roce 2005 roli v 39% ze všech smrtelných dopravních nehod.

V závislosti na zkonzumovaném množství a tělesné kondici dotyčného může alkohol způsobovat:

• Nezřetelnou mluvu
• Ospalost
• Zvracení
• Průjem
• Žaludeční potíže
• Bolesti hlavy
• Obtíže s dýcháním
• Poruchy vidění a sluchu
• Narušení schopnosti uvažování
• Sníženou schopnost vnímání a koordinace
• Bezvědomí
• Chudokrevnost (ztráta červených krvinek)
• Kóma
• Výpadky paměti (dotyčný si nevzpomíná na události, které se staly, zatímco byl pod vlivem)

Flámování a dlouhodobá konzumace velkého množství alkoholu jsou spojovány s řadou zdravotních problémů, například:

• Neúmyslná zranění, jako například dopravní nehody, pády, popáleniny, či utonutí
• Úmyslná zranění, jako například střelná zranění, sexuální napadení, či násilí v domácnosti
• Zvýšené riziko pracovních úrazů a snížení produktivity práce
• Problémy v rodině, rozvracení vztahů
• Otrava alkoholem
• Vysoký krevní tlak, mrtvice a další srdeční onemocnění
• Onemocnění jater
• Poškození nervů
• Sexuální potíže
• Trvalé poškození mozku
• Nedostatek vitaminu B1, který může vést až k poruchám vyznačujícím se amnézií, apatií a dezorientací
• Žaludeční vředy
• Gastritida (zánět žaludku)
• Podvýživa
• Rakovina ústní dutiny a jícnu

Alkohol konzumovaný těhotnými matkami vstupuje do krevního řečiště a přes placentu se dostává až do plodu (nenarozeného dítěte).

Ten může alkohol poškodit v kterémkoli stádiu těhotenství, nejzávažněji však během prvních několika měsíců. Rizika vrozených vad způsobených alkoholem, jako jsou například poruchy růstu, deformace obličeje a poškození mozku a nervového systému, jsou velmi reálná.

„Moje závislost trvale stoupala a než jsem si to stačil uvědomit, pil jsem pravidelně nejen večer, ale i hned po ránu.
Rozhodl jsem se přestat. Tu noc jsem vůbec neusnul a příští den v poledne už mě bolela každá kost v těle. Zaslepený panikou jsem si nervózně nalil sklenici ginu, ruce se mi třásly tak, že jsem polovinu lahve rozlil. Když jsem jej polykal, úplně jsem cítil, jak agónie ustupuje. A uvědomil jsem si strašlivou pravdu: Byl jsem závislý a nedokázal jsem přestat.“
Faye

Alkohol vzal v minulých desetiletích život mnoha nadaným umělcům, hudebníkům a spisovatelům. Zde je jen několik z nich:

John Bonham (1948–1980)

Nadměrné pití zavinilo tragickou smrt bubeníka skupiny Led Zeppelin Johna „Bonzo“ Bonhama, kterého proslavilo zejména jeho sólo „Moby Dick.“ Byl nalezen mrtev, když se po proflámované noci udusil vlastními zvratky cestou na zkoušku před nadcházejícím turné.

Steve Clark (1960–1991)

Kytarista skupiny Def Leppard. Těžký pijan, zemřel ve svém londýnském domě vinou smrtící kombinace alkoholu a drog.

Micheal Clarke (1946–1993)

Americký hudebník, bubeník skupiny The Byrds. Zemřel na selhání jater po třech desetiletích nadměrné konzumace alkoholu.

Oliver Reed (1938–1999)

Britský herec, kterého proslavily výkony ve filmech Olivere!, Zamilované ženy, Tři mušketýři a Gladiátor. Zemřel na náhlý srdeční záchvat během přestávky v natáčení Gladiátora. Byl silně opilý po třech lahvích rumu, osmi lahvích piva a větším množství velkých panáků whisky.

Jiří Wimmer (1943-2001)

Český populární herec a komik, který zemřel pod koly autobusu. V době nehody měl v krvi 2,5 promile alkoholu.

Zkvašené zrní, ovocná šťáva či med byly k výrobě alkoholu (etylalkoholu neboli etanolu) využívány již před tisíciletími.

Kvašené nápoje existovaly již ve starém Egyptě a existují důkazy o alkoholických nápojích vyráběných v Číně okolo roku 7000 př. n. l. V Indii byl alkoholický nápoj známý pod jménem sura, destilován z rýže v období od 3000 do 2000 př. n. l.

Již kolem roku 2700 př. n. l. byl v Babylónii rozšířen kult bohyně vína. Jedním z prvních alkoholických nápojů, které se rozšířily ve starém Řecku, byla medovina, kvašený nápoj vyráběný z medu a vody. Řecká literatura je protkána varováními před nadměrným pitím.

Několik předkolumbovských* amerických civilizací rovněž vyrábělo alkoholické nápoje. V Jižní Americe se v oblasti And vyráběla celá řada kvašených nápojů z kukuřice, hroznovéhovína, či jablek, zvaná „čůčo.”

V 16. století byl alkohol používán převážně pro lékařské účely. Na začátku 18. století odhlasoval britský parlament zákon podporující destilaci lihovin z obilí. Vlna laciného alkoholu zaplavila trhy a dosáhla svého vrcholu v polovině 18. století. V Británii dosáhla spotřeba ginu 70 milionů litrů a alkoholismus se stal široce rozšířeným problémem.

V 19. století se postoje ve společnosti změnily a objevila se hnutí propagující umírněnost v pití – právě z nich nakonec vzešla myšlenka totální prohibice (zákaz prodeje alkoholu).

Tu uvedly do praxe Spojené státy, když v roce 1920 odhlasovaly zákon zakazující výrobu, prodej, dovoz i vývoz alkoholických likérů. Ilegální překupnictví zažilo obrovský rozmach a v roce 1933 byla prohibice zrušena.

V dnešní době se odhaduje, že 15 milionů Američanů, kteří trpí alkoholismem, a 40 % úmrtí ze všech automobilových nehod zahrnuje alkohol.

* předkolumbovský: před plavbou Kryštofa Kolumba do Ameriky v roce 1492.

Drogy jsou v podstatě jedy. Užité množství určuje jejich účinek.

Malé množství stimuluje (zvyšuje aktivitu). Větší množství funguje jako sedativum (potlačuje aktivitu). Stále se zvyšující množství působí jako jed a může dotyčného zabít.

To platí pro kteroukoliv z drog. Liší se pouze množství potřebné k dosažení účinku.

Mnoho drog má však další vlastnost: přímo ovlivňují mysl. Dokáží pokřivit vnímání toho, co se kolem člověka děje. Výsledkem je, že se jednání uživatele může jevit jako divné, iracionální, nepatřičné a dokonce destruktivní.

Léky jsou také drogy. Jejich účelem je vás povzbudit, utlumit, nebo změnit něco ve vašem těle, aby fungovalo lépe. Někdy jsou nezbytné. Ale jsou to pořád drogy, fungují jako stimulanty nebo sedativa a příliš velká dávka vás může i zabít. Takže pokud léčiva používáte jinak, než je předepsáno, mohou být zrovna tak nebezpečná, jako ilegální drogy.

Proč lidé berou drogy?

Lidé berou drogy, protože chtějí ve svém životě něco změnit. Zde je několik důvodů, které mladí lidé uvedli pro své rozhodnutí brát drogy:

• Zapadnout do kolektivu
• Uniknout od reality a odpočinout si
• Zahnat nudu
• Udělat něco dospěláckého
• Vzbouřit se
• Experimentovat

Myslí si, že drogy jsou řešení. Ale nakonec se z drog stane problém.

Jakkoli je obtížné postavit se problémům tváří v tvář, následky užívání drog jsou vždy horší, než problémy, které se jimi člověk snaží řešit. Skutečným řešením je zjistit si fakta a s drogami vůbec nezačínat.

ZDROJE A ODKAZY

• Facts About Alcohol, U.S. Substance Abuse and Mental Health Services Administration (SAMHSA)
• National Institute on Alcohol Abuse and Alcoholism (US)
• Alcohol and Underage Drinking, School of Public Health at John Hopkins University
• Results from the 2005 National Survey on Drug Use and Health: National Findings, SAMHSA
• 2007 Traffic Safety Annual Assessment—Alcohol-Impaired Driving Fatalities, National Highway Traffic Safety Administration, August 2008
• Alcohol and Crime, U.S. Department of Justice Bureau of Justice Statistics
• Alcohol-related assault: findings from the British Crime Survey, UK Home Office Online Report
• Statistics on Alcohol: England, 2007, National Health Service (UK)
• Alcohol in Europe: A Public Health Perspective, Institute of Alcohol Studies (UK)
• Alcohol Use Disorders: Alcohol Liver Diseases and Alcohol Dependency, Warren Kaplan, Ph.D., JD, MPH, 7 Oct 2004
• Alcohol and the Brain, University of Washington
• U.S. Department of Health & Human Services, Office of the Surgeon General
• Encyclopedia Britannica
• Alcohol Intoxification, www.emedicinehealth.com
• Alcohol Alert, U.S. National Institute on Alcohol Abuse and Alcoholism, April 2006
• Mothers Against Drunk Driving ’Teen Drivers: Fact Sheet,’ Centers for Disease Control
• Fotografie: Stockxpert; Bigstockphoto; Nightwatching; iStockphoto; Lisa Grissinger; GoddessGift.

Myslí si, že drogy jsou řešení. Ale nakonec se z drog stane problém.

Jakkoli je obtížné postavit se problémům tváří v tvář, následky užívání drog jsou vždy horší, než problémy, které se jimi člověk snaží řešit. Skutečným řešením je zjistit si fakta a s drogami vůbec nezačínat.